Již druhým rokem se pořádala soutěž v běhu na 60 a 100 m překážek zvaná Klučovská ulice na počest našeho tragicky zesnulého kamaráda Radka Slámy – Kóči. Už od rána bylo jasné, že proti loňskému roku nebude problém s počasím. Přestože nás vítalo chladné ráno, každou minutu sluníčko připalovalo víc a víc. Na soutěž se přihlásili sportovci, kteří slibovali víc než zajímavou soutěž.

Překážky byly připraveny, rozhodčí na svých stanovištích a tak se mohlo začít. Soutěž začala běhy v kategorii mladších žáků, kteří předvedli velice dobré výkony a na dosažených časech bylo vidět, že zimní příprava v sokolovně nebyla marná. Ti nejmenší sice udělali pár chyb, ale byla to jejich první soutěž a příště se určitě polepší. Ve starších žácích už to byla jiná píseň. Tvrdě natrénovaní borci pod vedením Zdeňka vydali ze sebe co mohli. Babula s Lenkou zabodovali výborným druhým místem a Terka dosáhla na pomyslné bedně na bronz. První místa si domů odvezli výborní soutěžící ze spřáteleného sboru v Uhlířských Janovicích. Po vyhlášení výsledků a předání cen se pomalu začínali u prezence přihlašovat soutěžící, kteří se utkají v bězích na 100 m překážek. I zde jsme měli několik želízek v ohni, ale dosažené výsledky předčily všechna očekávání. V kategorii mužů potvrdil svou formu Martin, který svým časem rozhodl o tom, že putovní pohár, který darovala do soutěže maminka Kóči bude tento rok trůnit v Klučově. Následoval ho bezvadným časem pod 20 s Radek a pak už to byla fůra osobních rekordů, které posbírali Babula, Jirka, Joska a Vašek.

Ani naše ženy svými výkony nezklamaly. Jana svým osobním rekordem 19,82 obsadila první místo a všichni jsme ji ho moc přáli – zraje jak víno. Svými časy překvapila Terka, která tuto disciplinu běžela poprvé. Lenině se podařilo dosáhnout vynikajícího času v kategorii starších žáků, ale na 100 m už se jí tak nedařilo. Víme, že má na víc a těšíme se, že nás všechny ještě překvapí. Na dalších časech našich je vidět, že trénink bude do okresu ještě potřeba, ale děvčata nebojte se, všechno stihnem a všem ještě ukážeme. Pak už se jen rozdávaly ceny, Martin si převzal od loňského vítěze Pavla Maňase putovní pohár, trošku jsme se vyfotili před naším novým zázemím a pak už jsme se jen cpali dorty, které vítězové hodili do placu. Soutěž se vydařila, žádné zdržení, bezvadné výkony, zavzpomínali jsme na Kóču a strávili den v prima partě. Myslím, že spokojeni jsme byli nejen my, ale všichni, kteří na naši soutěž dorazili.

Tak příští rok zas.

Text Lucka a Kamila
Foto Jirka