V sobotu 30.9. se konala soutěž v Pňově. Už ráno ukazovalo, že to bude krásný slunný den, ovšem ne tak zcela i pro nás. Po prvních potížích se sestavením družstev mužů a žen a s následným problémem, zda někteří z nás stihnou trénink mladých hasičů se objevil problém daleko větší a to porucha naší soutěžní mašiny. Ale vše od začátku:

Ráno vyrazil jako předvoj modrý „favouš“ plných nadupaných členek družstva žen spěchajících zaplatit startovné a za ním se plazila Avie sbírající naše členy po všech čertech. Když jsme se konečně všichni úspěšně sešli v Pňově na hřišti a viděli předepsanou výsledkovou tabuli s počty předběžně přihlášených - 26 u mužů, 15 u žen a 10 u dětí, bylo nám jasné, že dnešní trénink mladých hasičů (od 14,00 hod.) je jednoznačně ohrožen. Zatímco někteří z nás čekali na nástupu na rozlosování startovních čísel zbytek už věděl, že je zle, protože při startování mašiny bylo jasné, že s tímto strojem se dnes soutěžit opravdu nebude. Po velké debatě jsme se nakonec dohodli, že využijeme nabídky Kosteláků na zapůjčení jejich stroje, ale že budou běhat pouze muži a ženy se vydají rovnou zpět k domovu. Důvodem byly vysoké počty přihlášených družstev 19,11,8, což nás přesvědčilo,že dřív jak ve čtyři bychom stejně na start nešli. Rozhodli jsme se, že vyrazíme k návratu po pokusu dětí z Kostelce, abychom je aspoň mohli morálně podpořit. Odhlásili jsme proto družstvo žen a při žádosti o vrácení startovného dokázaly naše Janičky, že šarmem a jistými přednostmi, lze vyřídit nemožné, přinesly totiž zpět víc peněz, než kolik jsme tam vložili. Se smyslem pro fair play jsme přebytek vrátili. Ženy tak odjížděly, aniž by věděly s čím přijela po páté „modrá felicie“. Vepřové řízky, jitrnice, tlačenka???

Muži zvládli nakonec oba pokusy s časem kolem 27 vteřin, ale výsledné pořadí jsme se stejně nedozvěděli, protože jsme Pňov opustili ještě před vyhlášením výsledků. Při odjezdu zbytku naší výpravy kolem 16 hodiny ještě nebyly zahájeny soutěže žen, což nás přesvědčilo, že naše rozhodnutí poslat ženy domů, bylo správné. Tak se aspoň poctivě zvládl trénink dětí, vše podstatné se znovu probralo, doučilo a to se nám snad příští týden vrátí v I. kole hry Plamen v Plaňanech.

Ponaučení? Příští rok vyrazíme do Pňova lépe vyzbrojeni – nejen alespoň 2 stroji, ale i s prázdným žaludkem, abychom mohli vychutnat celou nabídku voňavých lahůdek, které pravidelně přivážela modrá Felicie. Na soutěž si taky necháme dostatkem času, abychom nikam nespěchali a soutěž si tak dostatečně užili až do samého konce. PS: Fotek je málo, protože k tomu všemu nám došly baterky ve foťáku a navíc ani neměl kdo fotit. Nebyl ten den nějakej divnej.....???