„Bylo to docela dobrý, ALE“…, hodnotila obvykle Kamila naše výkony na trénincích. A to její slůvko „ALE“ dalo vzniknout nápadu pořádně si zatrénovat na dvoudenním soustředění. Vše se dohodlo s „Kostelákama“, kteří se připojili k našemu nápadu a ochotně pomohli s jeho realizací. V sobotu ráno 6. května jsem zabalili v Klučově na hřišti potřebné vybavení a vydali se vstříc tréninkovému víkendu. Ihned po příjezdu na Kostelecké hřiště začali všichni pilně makat a opravdu nikdo nebyl ušetřen. Rozhodčí se domluvili co a jak, děti se převlékly a už se začalo s trénováním štafety dvojic a 4 x 60 m, tak se velmi rychle přiblížilo poledne a všem se přímo zablesklo v očích po výzvě ke konzumaci dobrého guláše. Několik jedinců sice protestovalo proti vyhlášení poledního klidu na pouhou hodinu, nedalo se ale nic dělat a tak se naše líná těla musela po krátkém odpočinku dát znovu do pohybu. Víme, že požární útok není žádná hračka, ale všichni měli radost, když se nové nápady a úpravy jednotlivých úkolů hned projevovaly na zkrácení výsledných časů. Mezitím se na nedělní trénink připravila dráha na požární útok s překážkami CTIF. Po večeři jsme nasbírali dříví na oheň, u kterého jsme společně strávili příjemnou chvilku. Současně někteří naši borci začali stavět dráhu pro šedesátku, kterou hned vyzkoušeli, při tom velice překvapil Babula s časem 13:71. Únavou se všem už klížily oči a tak nebylo divu, že se oheň uhasil velice brzy. Ráno hned po snídani se začalo s útokem CTIF. Protože tato disciplína je nejtěžší ze všech, nechala se až na konec, aby na nácvik bylo víc času. Členové obou družstev se opravdu snažili a tak všichni mohou mít čisté svědomí, že pro sebe i pro společné výsledky udělali všechno, co bylo v jejich silách. |