Stálo nás hodně sil, abychom postoupili z okresní soutěže až sem.

V pátek se naše družstvo, ve složení Aneta, Majky, Max, Tom, Domďa, Verča, Šárka, Jirka, Petr a Vojta, sešlo v 8,15 před klučovskou sokolovnou. Jel s námi trenér Zdeněk a instruktor David. Poté jsme naložili náčiní a batohy do AVIE mistrovsky řízené Honzou a vyrazili k Rakovníku. Po cestě jsme se zastavili na benzínce a koupili si malé občerstvení. Celou dobu panovala skvělá nálada. Když jsme dorazili na místo, kde jsme měli dva dny závodit a reprezentovat svůj okres, začala přeci jen některé z nás nahlodávat nervozita.

Vyskákali jsme z vozu a šli na prezenci. Někteří měli na svých kartách historické fotky z prvních tříd, rozhodčí si nejdéle prohlížela Vojtu a Maxe. Poté prohlásila: „Nějaké rysy tu jsou.“ Když jsme se řádně zaprezentovali, šli jsme si připravit potřebný materiál. V pátek se běhal “braňák“ a štafeta CTIF. V těchto disciplínách jsme se umístili na 6. a 10. místě. Po nepříliš skvělém výkonu jsme šli na večeři do školní jídelny, byla sekaná a brambory, docela to šlo. Naplnili jsme svá hladová bříška a šli si užívat volna před večerkou. Zakopali jsme si na brány a zkusili i basket. Když se začalo stmívat, zalezli jsme do přístřešku a povídali jsme si. Nad stany začali kroužit netopýři, Zdeněk v sobě probudil skrytou identitu a proměnil se v “Betmenici.“ Všichni jsme se mu začali chechtat a když Šárku začal honit čmelák, váleli jsme se smíchy po zemi. Udělali jsme pár nočních fotek a vyčerpaní ulehli do stanů. Ráno v 6 hodin pustil Zdeněk budík v podobě kohoutího “techna.“ Po ranní hygieně se šlo na velmi dobrou snídani, chleba a houska s pomazánkou nebo cereálie. Všichni jsme si pochutnali. Sobotní soutěžní den zahájila štafeta 4x60 m, kterou vyhrály Uhlířské Janovice s časem 40,18. Následovala štafeta dvojic a PÚ CTIF - disciplína, ve které jsme skončili na 4. místě – zatím nejlíp za oba dny. Když se doběhalo, následovala 2hodinová pauza a oběd (rizoto), nadlábli jsme se a připravili materiál na požární útok, celkově jsme byli zatím 5. Po relaxu na nás přišla konečně řada. Za zvuku burácející mašiny jsme vyběhli k připravenému platu. 1. pokus jsme zaběhli za 37,20. Snažili jsme se vylepšit tento otřesný čas, ale bohužel Majky zapomněla zapojit béčko na rozdělovači a trvalo dlouhou dobu než se nám ho společnými silami podařilo dotáhnout k rozdělovači a zapojit, čas byl víc než dvakrát horší 78,42. Písková Lhota ukázala, že útok prostě umí a s časem 21,12 tuto disciplínu suverénně vyhrála. Po nepovedených útocích jsme sbalili stany a šli na slavnostní vyhlášení. Náš tým se nakonec umístil až na 9. místě. Z krajského kola na republiku postoupily Uhlířské Janovice a Písková Lhota. No.. a my se při cestě domů zastavili v McDonaldu a frčeli k domovu.

Chtěla bych za celé družstvo poděkovat Honzovi a Davidovi, kteří se o nás starali a hlavně Zdeňkovi, který nás celý rok trpělivě trénoval a s kterým jsme to dotáhli až sem. Navíc mu děkujeme, že nás celý páteční večer náramně bavil a dokázal se zasmát i sám sobě.

Postupujícím družstvům budeme držet palce.

A že jsme se umístili až na 9. místě, tak to bych zhodnotila asi takto: “Každý rok není posvícení!!!“

Text: Verča
Foto: Zdeněk, Jirka