Krajské kolo v PS, Nymburk 19. – 20. 6. 2010

Šťastné vítězství mužů na Okresní soutěži v Čáslavi přihrálo našemu družstvu příjemnou, ale i zavazující příležitost reprezentovat náš okres ve vyšším zápolení. Uprostřed června jsme tedy vyrazili na Krajské kolo do Nymburka s jedinou změnou v sestavě, ale o to víc povzbudivou. Náš team doplnil starý známý, zibohlavský Láďa Kruliš, jenž na čáslavském tartanu znovu dokázal, že ještě dlouho nebude patřit do starého železa, a všem soupeřům ve stovkách, včetně těch o generaci mladším, s přehledem vypálil rybník. Šance takto posíleného družstva byly rázem dost vysoké a při ideální formě možná i postupové. Nakonec opravdu mnoho nechybělo.

Z celé desetičlenné sestavy se během dvou dnů zapojili do závodění úplně všichni, i když někteří méně, a navíc museli prokázat slušnou dávku trpělivosti. Z těch nejméně využitých šel první na plac Jirka, který si hned po zahájení odběhl stovky a měl „vyděláno“, mnohem víc se načekal Lukáš, jehož štafeta byla na programu až odpoledne, a úplně nejvíc čekání si užil Popík, který na svou roli musel počkat až do nedělního útoku.

V úvodních stovkách se nejvíc dařilo Marťánkovi, který společně s Láďou zvládl osmnáctku, více se čekalo od Michala, zatím marně hledajícího loňskou formu i atletičtější postavu. Babulovi se sice nepodařil útok na osobáček, ale čas dal slušnej, a dobrým výkonem přispěl i neustále se lepšící Joska. Posledním počítaným byl nakonec Radek, který i přes to, že měl nejméně natrénováno, doplnil součet hodně nízkou dvacítkou. Zezadu všechno jistili Měřa s Jirkou. I když stovky nevyšly stoprocentně, družstvo hned zkraje zapsalo 3.místo a potvrdilo hodně vysoké ambice.

Odpolední štafeta bohužel zůstala za očekáváním. Od první čtyřky se příliš velké věci nečekaly, zato druhá měla za cíl nejméně udržet dosavadní pozici i před útokem. Skutečnost ale byla jiná. Celý průběh štafety působil dost těžkopádně, navíc se zrovna dvakrát nezadařilo Marťánkovi na minimaxu, a výsledkem bylo až sedmé místo za slabší čas přes 67 vteřin. Po prvním dni pokles na páté místo, stále ale s minimální ztrátou na místa přednější.

Nedělní útok už tradičně pořadím zamíchal a sebral postupové šance některým družstvům z popředí. Vyprávět by mohly třeba zibohlavské ženy, dosud v soutěži vedoucí, nebo kluci z Janovic, kterým nehorázná smůla v podobě béčka svlečeného z hrdla, těsně před dokončením nástřiku, odvála téměř jistý postup. Svou naprostou suverenitu vítězstvím i v útoku dovršili Pňováci, druhé místo nakonec na stejnou příčku i celkově posunulo muže z Pískovky. Naše družstvo předvedlo podařený pokus se slušným zadkem a výborným nástřikem a díky tomu poprvé na velké soutěži pokořilo magickou hranici 30 vteřin v čase 29,87s. Třetí místo v útoku znamenalo posun na nepopulární, ale určitě hodnotné konečné 4.místo.

Na závěr malá úvaha. Z minulých let jsme byli zvyklí, že největší šanci prorazit do vrcholných soutěží měla mládež. Nyní se zdá, že po rozsáhlé „generační výměně“ se těžiště nadějí přesunulo do kategorie nejtěžší a nejprestižnější, kategorie mužů. V ní na opravdu velký úspěch stále čekáme. Nestálo by za to chytit šanci za pačesy a pokusit se přepsat dějiny??? Třeba už příští rok…