Počasí celého týdne nebylo zrovna příznivé, a proto jsme se modlili, aby alespoň tento den na nás koukalo sluníčko z modré oblohy. Pořadatelé si počasí (alespoň na dopoledne) dokázali objednat, bylo opravdu ukázkové. Po nástupu družstev, kde nás přivítala mimo Honzy i Kamila, jakožto starostka Okresního sdružení hasičů Kolín, jsme se mohli s vervou pustit do plnění jednotlivých disciplín.

Je pravda, že hřiště bylo značně rozmočené, ale to nám nezabránilo, abychom podávali výkony na sto procent. Žáky mladších čekala štafeta dvojic, kde se nám podařilo obhájit první místo, starší se pustili do štafety 4 x100 m. Po doběhání všech si mladší vyměnili disciplínu se staršími a všichni mohli znovu ukázat co v nich je. Čas nám rychle ubíhal a blížil se čas oběda. Starší se pustili do štafety CTIF a naše mrňata se začala balit na oběd. Abychom se cestou na oběd příliš neunavili, zajistili nám pořadatelé odvoz do jídelny autobusem. Po návratu na hřiště však bylo zřejmé, že nás co nejdříve čeká pořádný slejvák. Obloha se zbarvila do tmavě modré, místy do šedé, ale znáte to „to jde na Sázavu“. Přesto všichni připravili mašiny a hadice na útok a mohlo se začít. Starší žáci se mezitím připravili na druhé pokusy útoku CTIF. Bohužel počasí nás předběhlo a jakoby mávnutím proutkem se přiřítil pěkný liják. Naštěstí to netrvalo dlouho a my se mohli dát znovu do závodění. Bohužel se odběhlo pár pokusů a déšť tu byl znova. Takto jsme to vystřídali ještě několikrát, než přišel pořádný plavák doprovázený blesky a hromy. Po dlouhém čekání na kousek modré oblohy se hřiště změnilo na jeden velký rybník a po poradě rozhodčích s vedoucími družstev bylo rozhodnuto soutěž ukončit. Mladší žáci měli všechny disciplíny za sebou, starším byl zrušen požární útok a z útoku CTIF byl započítán pouze čas prvního pokusu. Děti dostaly svačinu a vedení soutěže zatím připravilo její vyhodnocení.

Přestože byl nástup proveden velmi rychle, museli jsme se v půlce opět kvůli dešti přemístit a vyhodnocení dokončit pod střechou tribuny. Den to byl pro všechny s velkým D. Pro nás však i s dobrým koncem. Mladší žáci první - zasloužené medaile a úsměv na tvářích všech prcků byl odměnou i pro Janču, protože ohlídat takovou bandu je někdy nadlidský úkol. Starší, též se zlatem na krku a už s jistým postupem do Krajského kola, které bude za necelý měsíc v Roztokách u Prahy, jistě udělali svými výkony velikou radost i svému trenérovi. Zdendova pevná ruka ve vedení týmu tak přinesla své výsledky. Domů jsme tedy jeli všichni mokří a špinaví, ale myslím, že velmi spokojeni s dosaženými výsledky.

Text: Lucie
Foto: Jirka a Barča