Memoriál Radka Slámy

V neděli 19.dubna ožila příjezdová komunikace ke hřišti opět známým hemžením: konala se tu již tradiční celodenní soutěž jednotlivců v běhu na 60 a 100m překážek, čtvrtým rokem věnovaná vzpomínce na našeho bezva kamaráda. Závoděníchtivých jedinců se sešlo opravdu bezpočet, od těch úplně nejmladších z „přípravek“, až po kmety veteránského věku.

Na sluníčkem ozářené, dobře připravené dráze, se nejprve představily nejmladší naděje hasičského sportu. Početná výprava našich kamarádů z Pískové Lhoty, fajn parta kutnohoráků z Uhlířských Janovic, Červených Janovic a Opatovic, jako vždy skvěle připravených, kamarádi z Červeného Hrádku, a s nimi samozřejmě i domácí závodníci – ti všichni se pustili do líté bitvy v jedné z prvních soutěží sezóny. K vidění toho bylo hodně: od hravosti a bezprostřednosti nejmenších „piškotů“, rozvíjející se šikovnost a obratnost mladších žáků, až po vynikající výkony starších. Potěšitelné bylo to, že v nabité konkurenci se neztratili ani domácí.

Po vyhlášení výsledků, polední pauze a přestavbě dráhy, přišla na řadu soutěž ve stovkách. I tady se sešla výborná konkurence. Jen namátkou - dorostenky z Pískovky, ověnčené stříbrem z loňského Mistrovství republiky v Trutnově, kluci z Kostomlátek, tamtéž bronzoví, a k tomu jako protiváha domácí, rozhodnutí neprodat svou kůži lacino. A taky neprodali!

V soutěži žen a dívek potvrdila roli favoritky Monča Hůlová, ale na záda jí hodně z blízka dýchala Janička, a špatně si nevedla ani Lenka. Ve vedlejší dráze s bariérou naprosto dominovali domácí kluci a obsadili prvních pět míst! Se svými časy těsně za dvacítkou mohli být spokojeni Zdeněk i Filip, bronz vyběhal se spolehlivou devatenáctkou Babula, a ozdobou byl souboj dvou nejlepších, ve kterém se Marťánek musel sklonit před v ohromném laufu běhajícím Michalem. Ten se tak stal, po Pavlu Maňasovi, Martinu Kozákovi a Martinu Viktorovi, čtvrtým držitelem putovního poháru pro vítěze hlavní kategorie v Kóčově Memoriálu.

Závěr soutěže obstarala víceméně recesistická soutěž veteránů s pravidly, upravenými neobvykle na nátlak samotných soutěžících. Ale o dosažené časy a pořadí tady vůbec nešlo.

Soutěž se vydařila, výborná a početná účast, výborné výkony, žádné zranění a dokonce i počasí po několika „mokrých“ ročnících tentokrát přálo, takže spokojenost. Zbývá jen poděkování všem, kteří se zúčastnili, panu Němečkovi, který se tradičně ujal úlohy šéfa rozhodčích, Aleši Kardovi a ostatním janovičákům za bezchybnou časomíru, sponzorům za bohatou nadílku cen do soutěže, a samozřejmě členům Sboru, kteří přiložili ruku k dílu a zasloužili se o bezproblémový průběh.

Období soutěží teprve začíná, tak doufejme, že forma a zápal všem vydrží co nejdéle!!!

Text: Honza
Foto: Jirka